Dělit nebo nedělit?

(Hayova dělená strava)

Je zajímavé jak jsou příběhy reformátorů výživy často podobné. Zdánlivě nevyléčitelná nemoc a bezradnost oficiální medicíny byly u zrodu makrobiotiky, výživových systémů Dr. Birchera- Bennera , Dr. Kristiny Nolfiové a dalších. Ne jinak tomu bylo i u Hayovy dělené stravy.

Ve třicátých letech tohoto století americký lékař Dr. Howard Hay onemocněl těžkým onemocněním ledvin. Když mu žádný lékař nemohl pomoci, tak si uvědomil omezenost lékařského poznání a rozhodnul se jít vlastní cestou. Naprosto originálním sestavováním své stravy a dělením potravin se nakonec vyléčil ze své těžké nemoci. Zkušenosti s touto novou léčebnou metodou popsal v roce 1939 v knížce „A New Health Era“ (Nová zdravotní éra). Od té doby byla tato kniha přeložena do mnoha světových jazyků a Hayovy principy dělené stravy jsou známé v celém rozvinutém západním světě.

Ve své originální teorii Dr. Hay tvrdil, že se poruší zákon trávení jedí-li se společně během jídla bílkoviny a sacharidy. Zdůvodňoval to tím, že trávení bílkovin vyžaduje silně kyselé prostředí zatímco trávení sacharidů vyžaduje prostředí zásadité. Konzumace bílkovin vyvolá v žaludku produkci kyseliny chlorovodíkové a pepsinu, toto prostředí pak omezí účinnost enzymu amylázy ze slin. Jíme-li pouze sacharidy, tak se vylučuje v žaludku málo kyselých šťáv proto účinnost amylázy ze slin zůstane zachována a tak mohou být sacharidy lépe tráveny. Při konzumaci jídel, obsahujících součastně bílkoviny i sacharidy dochází k přetěžování žaludku od kterého žádáme, aby prováděl protichůdné reakce což vede k tomu, že určitá část potravy není dokonalé strávená. Tyto nedostatečně natrávené potraviny mají škodlivý účinek na organismus. Za „neutrální“ ve smyslu dělené stravy jsou považovány tuky, protože nenarušují ani trávení bílkovin, ani trávení sacharidů. Harmonizují se všemi potravinami. Navíc tuk se netráví v žaludku, ale až v horní části tenkého střeva, a proto nenarušuje trávicí proces.

Dr. Hay dále tvrdil, že zkoumáním chemické struktury lidského těla zjistil, že se skládá z 80% ze zásaditých prvků z 20% z prvků kyselých. Dospěl tak k názoru, že obdobně by se tedy měly denní dávky jídla skládat z 20% z potravin tvořících kyseliny a 80% potravin tvořících zásady. Potraviny bohaté na bílkoviny jako maso, salám, ryby, vejce, sýr ale také různé sacharidy jako cukr, loupané obilí či bílá rýže, patří k tvůrcům kyselin. Zelenina, saláty a ovoce se počítají k tvůrcům zásad. V nich obsažené minerální látky, vitamíny a balastní látky se v podstatné míře účastní na dobrém fungování celé výměny látek a mohou vázat kyseliny v těle. Každý by měl proto dbát na to, aby k vyrovnání tvůrců kyselin přijímal dost zásadotvorné stravy. Dle Dr. Haye příčinou mnoha onemocnění je dlouhodobé, chronické překyselení organismu.

Základní principy

--------------------------------------------------------------------------------
Hlavním rysem toho systému stravování je oddělování. Během jednoho jídla se konzumují pouze potraviny patřící do skupiny bílkovin a neutrální skupiny, nebo ze skupiny sacharidů a neutrální skupiny. Do skupiny bílkovin patří např. všechny druhy tepelně zpracovaného masa včetně drůbeže, salámů a neuzených ryb. Dále sójové výrobky, vejce, mléko, sýry s maximální tučností 50%, vařená rajčata, jádrové a exotické druhy ovoce vyjma banánů. Do skupiny sacharidů patří všechny druhy obilí, výrobků z celozrnného obilí, některé druhy ovoce a zeleniny. Neutrální skupina obsahuje všechny tuky, všechny kysané mléčné výrobky, sýry s minimální tučností 60%, syrové maso, všechny syrové marinované nebo uzené druhy ryb, všechny druhy ořechů a semen a některé druhy ovoce a zeleniny. Navíc je doporučováno se vyhýbat bílé mouce a z ní připravených výrobkům, cukru a jiným sladidlům, hotovým jídlům a konzervám, vepřovému masu, syrovému masu a vejcím, majonéze, octu, ztuženým tukům, černému čaji, kakau a alkoholickým nápojům.

Hodnocení

--------------------------------------------------------------------------------
Z hlediska fysiologie trávení je teorie Dr. Haye založena na několika omylech. Je jedno zda člověk jí sacharidy nebo bílkoviny, trávící šťávy vylučované žaludkem vždy vytvoří silně kyselé prostředí. Tak kyselé, že sliznice žaludku a střeva se musí chránit povlakem hlenu. Kyselina chlorovodíková vylučována sliznicí žaludku má hodnotu pH kolem 1.0. Tato hodnota se vlivem potravy zmírní na 1.8 až 4.0. Hodnotou pH vyjadřují chemici kyselost nebo zásaditost roztoků. Neutrální hodnota pH je 7.0, hodnoty nižší než 7.0 vyjadřují kyselost, hodnoty vyšší vyjadřují zásaditost. Kdyby jste strčili svůj prst do roztoku kyseliny chlorovodíkové o hodnotě pH 1.0 tak ho vytáhnete úplně rozežraný. Trávící šťáva vylučovaná žaludkem plní několik důležitých úkolů. Pomáhá rozkládat bílkoviny přítomné v potravě, v tomto silně kyselém prostředí aktivuje enzym pepsin, který dále napomáhá štěpení bílkovin a ničí bakterie přítomné v potravě. Kyselý obsah žaludku, který je pomalu vstřikován do první části tenkého střeva (dvanácterníku) je neutralizován enzymy vylučovanými slinivkou břišní. Optimální pH v tenkém střevě je kolem 6.5 až 8.8. Čím je obsah žaludku kyselejší tím více trávících šťáv slinivka břišní vyloučí. V dvanácterníku dochází k promíchání natrávené potravy se žlučí a dalšími enzymy slinivky břišní. Ke konečnému rozštěpení bílkovin, sacharidů i tuků a jejich vstřebání dochází v tenkém střevě.

Náš organismus dokáže bez větším problému strávit jídlo skládající se z bílkovin i sacharidů. V konečném důsledku dělení jídel na sacharidové a bílkovinové je nemožné. K tomu aby jste konzumovali čisté sacharidové jídlo by jste museli jíst krystalový cukr. Za jídla tvořené výlučně z bílkovin je možné považovat např. vaječný bílek. „Čistá jídla“ se v přírodě nevyskytují, ale zajisté se dají vyrobit. Většina potravin obsahuje součastně bílkoviny a sacharidy i když v různém poměru.

Dr. Hay ve své teorii do velké míry přecenil význam amylázy ve slinách. K hlavnímu trávení sacharidů dochází především prostřednictvím amylázy slinivky břišní v tenkém střevě.

Nejvíce kontroversní je ale skupina neutrálních potravin. Je logické že maso, ryby a vejce patří do skupiny bílkovin. Proč ale kysané mléčné výrobky paří do neutrální skupiny (obsahují kolem 3.3 % bílkovin) kdežto mléko, které také obsahuje 3.3 % bílkovin patří do skupiny bílkovin (Dr. Hay to vysvětluje tak, že v důsledku kvašení se bílkoviny stanou lehčeji stravitelné)? Proč ovčí sýr, který má obsah bílkovin 21-28 % je neutrální zatímco tvrdý sýr Gouda s obsahem bílkovin 25.5 % je ve skupině bílkovin?

Ještě spletitější je rozdělení ovoce a zeleniny. Proč např. houby, zelené fazole, syrová rajčata, květák a další patří k neutrální skupině, kdežto pomeranče a další citrusové plody, bobulové plody, vařená rajčata, mango, kiwi, meloun a další patří do skupiny bílkovin? Např. meloun, který obsahuje 0.8 % bílkovin ale 8.4 % sacharidů by logicky více patřil do skupiny sacharidů než do bílkovin.

Shrnutí

--------------------------------------------------------------------------------
V Čechách a na Slovensku se Hayova dělená strava stala populární dietou na hubnutí. Měl jsem nesčetně mnoho krát možnost potkat horlivé zastánce tohoto typu stravování, kteří mně vydávali svědectví o tom, jak pomocí dělené stravy zhubli, vyléčili se, „očistili“, vyřešili problémy s trávením atd.

Mé osobní přesvědčení je, že to co lidem pomáhá více než možná trochu zmatený systém dělení potravy je:

1. uvědomění si důležitosti výživy pro jejich zdraví
2. změna jídelníčku k lepšímu. Zastánci dělené stravy objektivně konzumují více zeleniny, ovoce, celozrnných výroků a méně konzerv, bílé mouky, cukru, tuků, vajec alkoholu atd

Jedinou větší výhradu lze mít proti vynechávání sušených luštěnin jako např. hrachu, čočky a fazolí, protože tyto potraviny jsou vynikajícím zdrojem celé řady živin.

Nicméně Hayova dělená strava může představovat zdravý i když pro některé lidi možná trochu zbytečně komplikovaný způsob stravování.

MUDr.Peter Pribiš, Dr.P.H.

Dept. of Nutrition, Andrews University, Michigan USA